Úschova

V transakcích kupující jen zřídkakdy hradí kupní cenu přímo na bankovní účet prodávajícího. Ve většině případů se kupní cena nebo její část hradí prostřednictvím „úschovy“. Úschovní účet je bankovní účet u nezávislé třetí strany, kam kupující zašle při akvizicích kupní cenu, a ta je po splnění předem určených podmínek vyplacena prodávajícímu. Poskytuje tak prodávajícímu jistotu, že kupní cena bude zaplacena a kupujícímu naopak jistotu, že předmět transakce bude řádně převeden, a až poté bude cena vyplacena, tj. prodávající nevezme s penězi takříkajíc „nohy na ramena“.

Úschovní účet je speciální účet zřízený jen pro účely konkrétní transakce a jejího vypořádání. Po dokončení vypořádání se zruší. Takovému účtu se říká „úschovní“ nebo „jistotní“. Daná třetí osoba peněžní prostředky na tomto speciálním účtu spravuje a vypořádává (rozesílá) dle pokynu a instrukcí uvedených v uzavřené smlouvě o úschově.

Takovou osobou je nejčastěji banka, advokát nebo notář. Někdy se také nazývá schovatel (v angličtině Escrow agent). Osoba spravující účet není oprávněna používat složené peníze pro jakékoliv vlastní účely a musí se omezit pouze na úkony předpokládané uzavřenou smlouvou. Právě proto jsou pokyny pro nakládání s finančními prostředky v úschově většinou velmi podrobné a měly by řešit „každou možnou variantu“. V opačném případě může nastat svízelná situace i pro schovatele, kterému leží na účtu peníze a nemá je jakým způsobem vyplatit – toto je naprosto nežádoucí jev.

Složení kupní ceny nebo její určité části do úschovy je většinou jednou z tzv. odkládacích podmínek, které musí být splněny, aby prodávající učinil finální kroky k převodu vlastnictví na kupujícího. Kupující tak skládá na účet úschovy finanční prostředky před tím, než je realizován převod vlastnického práva. Z tohoto důvodu je stranami často zvolena úschova, aby bylo zajištěno bezpečí peněz po dobu převádění vlastnického práva, tj. vlastní realizace převodu.

Podle konkrétní dohody stran a způsobu vypořádání a vyplacení kupní ceny mohou nastat různé situace, například:

  • Do úschovy kupující skládá celou kupní cenu a po splnění podmínek schovatel prodávajícímu vyplácí celou kupní cenu.
  • Do úschovy kupující skládá celou kupní cenu a prodávajícímu se po splnění podmínek vyplácí část kupní ceny a zbylá část zůstává po určenou dobu (zpravidla 12–18 měsíců) v úschově jako tzv. zádržné.

Zádržné se zpravidla pohybuje ve výši 10–20 % kupní ceny. Slouží jako „záruka“ pro kupujícího pro uspokojení při případném porušení prohlášení a záruk ze strany prodávajícího po určité dohodnuté období (1-4 roky).

  • Pokud se kupní cena nějakým způsobem dopočítává (například u cenových mechanismů closing accounts a earn-out), pak se doplatek/přeplatek často vypořádává mimo úschovní účet, tj. napřímo mezi stranami.

Smlouva o úschově by však kromě zdárného konce, tj. realizace transakce, měla rovněž předpokládat situaci, kdy k dokončení transakce z nějakého důvodu nedojde.

Podmínky pro výplatu peněz musí být jednoznačně definované a objektivně doložitelné. Schovatel tak neposuzuje pravost předložených listin a dokumentů, ale pouze fakt, zda dokládají splnění příslušné podmínky. Schovatel tedy není žádným „arbitrem“ mezi stranami, v ideálním případě pouze tím, kdo „technicky“ realizuje vypořádání a vyplacení kupní ceny.