Podobně jako v jiných obchodních záležitostech i při M&A transakci mohou vznikat mezi stranami spory. A podobně jako v těchto jiných záležitostech, i v M&A je třeba dobře zvážit, před kým a jak mají být takové spory řešeny.
Podle fáze transakčního procesu zpravidla vznikají následující spory:
- Do podpisu (hlavní) akviziční smlouvy: takové spory se budou zpravidla týkat porušení exkluzivity, popř. porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích. Ostatní doposud dohodnuté podmínky, sjednané zpravidla v term sheetu nebo head of terms jsou většinou nezávazné.
- Mezi podpisem (hlavní) akviziční smlouvy (viz signing) a uzavřením transakce (viz closing): takové spory se budou zpravidla týkat splnění/nesplnění odkládacích podmínek nezbytných pro uzavření transakce, kdo neuzavření nebo nevypořádání transakce způsobil a komu náleží jaké nároky.
- Po uzavření transakce, po vypořádání transakce: takové spory se budou zpravidla týkat nároků z případného porušení prohlášeních a záruk nebo úprav kupní ceny.
Podle charakteru sporu zpravidla vznikají následující spory:
- Právní spory – mezi tyto typicky patří spory o nároky z porušení prohlášeních a záruk.
- Spory z jiné odborné oblasti – v transakcích to mohou být například specifické spory týkající se účetnictví, technických, nebo ekonomických záležitostí. Jako příklad lze uvést spory z úprav kupní ceny, tj. zda vznikl nedoplatek/či přeplatek na kupní ceně při využití mechanismu closing accounts. Spory v těchto odborných oblastech buď jsou součástí právního sporu, nebo jsou řešeny samostatně, například zakotvením volby znalce, znaleckých metod, jak má znalec postupovat apod.
Právní spory lze dále rozlišit podle toho, jaký soud je řeší:
- spory řešené před státními tzv. obecnými soudy,
- spory řešené před rozhodčími soudy a arbitrážemi.
V obecné rovině se dá říci, že převažující transakční praxe preferuje řešení před rozhodčími soudy a arbitrážemi. Hlavní argumentem zpravidla bývá, že obecné soudy zpravidla neznají pravidla, zásady a mechanismy uznávané a používané v M&A praxi.
Může se stát, že ustanovení akviziční smlouvy týkající se sporů a příslušnosti soudů nebo jiných osob k jejich řešení budou mít třeba i dvě a více stránek.
S otázkou soudní příslušnosti souvisí i otázka tzv. rozhodného práva, tj. jakým právem (právem jakého státu) se má smluvní vztah mezi stranami řídit. Obecně se dá říci, že pro danou stranu je vždy výhodnější, aby spor byl řešen ve státě, kde má sídlo/bydliště, a podle práva takového státu.
